Historie Turecka
Území dnešního Turecka bylo vždy spojeno s historií jak Asie, tak také Evropy. Nejstarší státní útvar byla říše Chetitů, která zanikla s příchodem různých kmenů z Evropy - pobřeží Turecka například osídlili v hojném počtu Řekové.
Později území Turecka ovládla mocná Perská říše, která padla k nohám slavného Alexandra Velikého, zvaného Makedonského. Po konci vlády Alexandra Velikého převzala na dlouhou dobu nad územím Turecka vládu slavná Byzanztská říše, nahrazená později říší Osmanskou.
Vrcholné období osmanského impéria probíhalo v 16. a 17. století, zejména za vlády Sulejmana I. Nádherného. Během své expanze do Evropy se říšská vojska střetávala zejména s vojsky habsburské říše a Polska, ale hojně také probíhaly boje s Persií.
V první světové válce se Osmanská říše přidala na stranu "Ústředních mocností", které nakonec válku prohrály.
Slabá Osmanská říše v roce 1920 musela po prohrané válce podepsat smlouvu, ve které se vzdala většiny svého územý ve prospěch Řecka, Arménie, Francie a Británie.
To způsobilo velkou nespokojenost po celém Turecku a došlo k převratu, díky čemuž byl do čela vlády postaven národní hrdina Mustafa Kemal Paša. 
Tomu se podařilo vyhrát válku s Řeckem a spolu se sověty odstranit Arménii. Unavené mocnosti se do těchto konfliktů nějak neangažovaly, díky čemuž došlo k podepsání nové smlouvy, která uchovala Turecko v podobě, v jaké ho známe dnes.
V roce 1923 bylo vyhlášeno Turecko republikou, jejímž prezidentem se stal Kemal Paša, později nazvaný Ataturk – Otec Turků, který se rozhodl zemi co nejrychleji začlenit mezi moderní národy. Začal obrovské množství reforem, mimo jiné i ze všech oblastí práva, přesunul hlavní město z Istanbulu do Ankary (kvůli bezpečnější pozici), zavedl latinku místo arabského písma a kalendář také přizpůsobil evropskému. Zavedl také stejná práva žen a mužů, včetně volebního práva pro ženy (čímž Turecko předběhlo pár evropských zemí).
Turecko se již mnoho let snaží získat členství v Evropské unii, ale jeho vstup komplikuje stále několik faktorů.